PRAGA CANTAT

32. PRAGA CANTAT 2018, 1.– 4. 11. 2018, Praha

Ve dnech 1.– 4. listopadu 2018 uspořádalaFestivalová agentura BP Promotion Praha již 32. ročník tradičního mezinárodního sborového festivalu PRAGA CANTAT. K účasti se přihlásilo celkem 22 pěveckých sborů z 13 zemí (České republiky, Finska, Francie, Indonésie, Itálie, Jersey, Kolumbie, Německa, Litvy, Lotyšska, Portugalska, Rakouska a Slovinska). Českou republiku zastupoval Komorní ženský sbor GloriaBrunensis (Natalia Chirilenco) a Projekt SBOR, České Budějovice (Tomáš Kotal).

„PRAGA CANTAT není soutěží výběrovou. Na pódiu se setkávají sbory různých uměleckých kvalit a zkušeností. Všem společným je však tvůrčí úsilí, láska ke zpěvu a snaha zkrášlit život sobě i druhým,“ říká ředitel festivalu Ing. Bedřich Plecháč. A tato myšlenka provází festival, který nesl původní název „Pražské dny sborového zpěvu“, od jeho počátku v roce 1986. U jeho kolébky stál Miroslav Košler, jedna z velkých osobností české sbormistrovské reprezentace, dlouholetý vynikající pedagog Pražské konzervatoře, který vychoval celou generaci našich současných úspěšných dirigentek a dirigentů. Pro mneosobně bylo velkou ctí a velkým štěstím, že jsem se mohl na realizaci a vývoji tohoto festivalu společně s jeho zakladatelemtéměř od začátku podílet. V letošním roce již potřetí Miroslav Košler jako umělecký ředitel festivalu chyběl. Jeho místo v této roli však zaujal jeden z jeho bývalých žáků Jakub Zicha a jeho další žáci zasedli v odborné porotě festivalové soutěže. Odkaz zakladatele festivalu je tedy stále živý a žije i v jednom ze dvou nejvyšších festivalových ocenění – Zvláštní ceně sbormistra Miroslava Košlera.

Zájem o účast na PRAGA CANTAT byl i v letošním roce zcela mimořádný. V 7 soutěžních kategoriích (A – Mužské sbory s povinnou skladbou, B – Ženské sbory s povinnou skladbou, C – Smíšené sbory s povinnou skladbou, D – Sbory mládeže ve věku 12 – 24 let, E – Musica Sacra, F – Folklor, G – nesoutěžní sbory) realizovalo 22 pěveckých sborů celkem 34 soutěžních vystoupení. Povinnými skladbami pro soutěžní kategorie A, B a C zůstávají od počátku soutěže skladby B. Smetany Věno (mužské sbory) a Má hvězda (ženské sbory) a skladba A. Dvořáka Napadly písně(smíšené sbory). Nevím, jestli bychom dokázali spočítat, kolik sborů z celého světa by je už mohlo zazpívat společně.

Porota zasedla tentokrát ve složení: Jaroslav Brych, Michal Hájek, Anna Novotná Pešková, Jiří Petrdlík, Felix Resch (Itálie) a Gerd Zellermann (Německo), soutěž o Grand Prix hodnotil navíc ještě umělecký ředitel festivalu Jakub Zicha. Soutěž, která probíhala souběžně v Majakovského a Raisově sále Národního domu na Vinohradech, měla vynikající a velmi vyrovnanou uměleckou úroveň, takže tříčlenné poroty mohly i při náročném hodnocení zařadit 21 soutěžních vystoupení do zlatého, 6 do stříbrného a 6 do bronzového pásma (1 pěvecký sbor se zúčastnil festivalu mimo soutěž).  Vítězné „zlaté“ sbory jednotlivých kategoriínebylo většinou snadné vybrat, ale nakonec se prosadily sbory z Finska (kategorie B), Indonésie (kategorie C a F), Lotyšska (kategorie D) a Kolumbie (kategorie E). Ty se také kvalifikovaly do Soutěže o Grand Prix PRAGA CANTAT 2018, v níž si vítězství vybojoval indonéský smíšený sbor Gunadarma University Student ChoirSwaraDargamita(Edy WantoPurba). Druhé nejvyšší festivalové ocenění – Cenu zakladatele festivalu Miroslava Košlera za vynikající dirigentský výkon získal dirigent kolumbijského University ChoirSantanderJuan Manuel Hernández Morales.  Ve výsledkové listině se neztratili ani zástupci českého sborového interpretačního umění. Komorní ženský sbor GloriaBrunensis(Natalia Chirilenco) si odváží z Brna umístění ve zlatém pásmu, a smíšený Projekt SBOR, České Budějovice (Tomáš Kotal) umístění v pásmu bronzovém. Podrobnévýsledky celé soutěže i s udělenými Zvláštními cenami poroty najdete na příslušné stránce našeho webu, uvádíme proto dále jen některé z názorů a postřehů členů poroty Jaroslava Brycha (JB), Michala Hájka (MH) a Jakuba Zichy (JZ).

Zajímavostí 32. ročníku festivalu byla premiérová účast sborů z Kolumbie a Portugalska. Velmi dobré úrovni přispělo jistě i početně vyrovnané obsazení jednotlivých soutěžních kategorií. Chyběly jako obvykle jen mužské sbory (jediný slovinský sbor). Udržení této kategorie si bere Jakub Zicha jako osobní úkol a pokusí se přitáhnout do soutěže např. mužské sbory ze sousedního Německa, Rakouska nebo Belgie, kde je jejich tradice přece jen stále živá. (JZ)

Komorní ženský sbor Gloria Brunensis je mladý sbor, který vznikl teprve v roce 2014. Přesto má za sebou již řadu národních i mezinárodních zahraničních soutěžních úspěchů. Disponuje kultivovaným, vyrovnaným zvukem a svým přirozeným, přesvědčivým muzicírováním dokáže navázat upřímný kontakt s posluchači. Interpretaci jeho skladeb chybí snad jen bohatší využití očekávaných dynamických kontrastů (většina skladeb se pohybovala v rozmezí p–mp). Pod vedením talentované sbormistryně N. Chirilenco má sbor jistě nadějné umělecké perspektivy.

Jen o rok starší je českobudějovický Projekt SBOR, jehož specializací je populární hudba a muzikál. Sbor soutěžil v kategorii C – Smíšené sbory, ale v jeho „smíšeném“ obsazení zpíval pouze jediný muž (celkem jsou snad ve sboru tři). Tento zvukový hendikep se samozřejmě zvláště v některých skladbách (A. Dvořák: Napadly písně) nepodařilo suplováním ženských hlasů ani volbou neadekvátně rychlých temp odstranit. Pro další budoucnost sboru by bylo nutné buď posílit jeho mužskou složku, nebo transformovat sbor ve sbor ženský. Nadšení však sboru ani sbormistrovi nechybí. (JB, JZ) Všeobecně nejvíce obě poroty zaujaly smíšené sbory Gunadarma University StudenrChoirSwaraDarmagita(Indonésie),University ChoirSantander(Kolumbie), jeden z dalších (celkem čyř!) indonéských sborů PaduanSuaraUniversitasPancasila(Georgius Brian AgungHariSantosa), slovinský Akademický sbor CarinthiaMohorjan(UrošJurgec)a finský ženský sbor Exaudio(HannaKronquist). Velmi zajímavé byly i dva (téměř) seniorské sbory: ženský sbor HolmchaseSingers (Angela Luce) z Jersey a smíšený francouzský sbor Point d´Orgue(Marie-AnnickWasier), které navzdory vysokému průměrnému věku podaly i díky svým výborným sbormistryním pozoruhodné výkony.(JB, JZ, MH)

Spolu s kategorií C (Smíšené sbory) patřily k nejobsazenějším kategorie E (Duchovní hudba) a F (Folklor), v nichž se vystřídala řada sborů z kategorií A, B, C a D. V kategorii Esoutěžilo celkem 8 sborů, z nichž si 5 odvezlo umístění ve zlatém pásmu. Byli to jednak Portugalci – Ensemble Vocal pro Musica (José Manuel Pinheiro), kteří nadchli přirozenou muzikalitou a celou řadou propracovaných detailů. Svým skvělým homogenním zvukem a bezpečnou intonací příjemně překvapil finský ženský sbor Exaudio. Z Rakouska přijel pečlivě připravený studentský sbor Nota Bene (Martin Stampfl a Sebastian Meixner) a z Jersey již zmíněný ženský sbor HolmchaseSingers, překypující úžasnou oddaností zpívanému dílu (dámy na pódiu doslova zářily). Palmu vítěze kategorie si však odvezl kolumbijský University ChoirSantander, který si získal srdce poroty svým temperamentním projevem i osobností svého sbormistra Juana Manuela HernándezeMoralese, pozdějšího držitele Zvláštní ceny Miroslava Košlera 2018. – Ve stříbrném pásmu se umístil italský studentský sbor AuditeJuvenesa další z indonéských sborů Yamuger Music SchoolChildren´sChoir. – Do bronzového pásma pak zařadila porota sbor Russische Ortodoxe Gemeindechor des Hl. Nikolaus, působící v Německu. (MH)

Bohatou účastí 7 sborů se mohla pochlubit i soutěž v kategorii F,v níž 5 sborů opět překročilo hranici zlatého pásma. Byly to jednak dva indonéské studentské sbory, jeden lepší než druhý – Gunadarma University Student ChoirSwaraDargamitaa  Satya Dharma Gita YouthChoir(ArdianDikaAdhyatma). Náročná aranžmá, propracovaná profesionální choreografie, velmi kvalitní sonorní zvuk, skvělá připravenost – atributy, na něž jsme si již u asijských sborů ve folklorních kategoriích zvykli. První z výše jmenovaných sborů celou kategorii i vyhrál. Zcela jinak se prezentoval několikačlenný litevský ženský sbor Raskila(Lina Kairyté), který přivezl do Prahy nejen krásné, prosté kroje, ale i velmi podmanivě a s velkým osobním zaujetím podané úpravy lidových písní, což vyústilo ve Zvláštní cenu za folklorní autenticitu. Slovinský mužský sbor SrečkoKumarKojsko(Bogdan Kralj) potěšil vyrovnaným, vyzrálým mužským zvukem a zcela přesvědčivou interpretací. Byla radost tyto pány poslouchat a porota jim zcela zaslouženě přiřkla rovněž zlato. A ještě jedna zlatá medaile byla udělena, a to nejstaršímu kolumbijskémuuniverzitnímusboru vůbec – University ChoirSantander. Horká latinskoamerická krev byla patrná z každého zazpívanéhotaktu. (MH)

Širokému spektru regionů, z nichž soutěžící sbory pocházely, odpovídala i neobyčejně pestrá a zajímavá dramaturgie jednotlivých vystoupení, obsahující jednak osvědčená sborová díla mistrů všech stylových období (Claudio Monteverdi, JosquinDesprez, Tomás Luis de Victoria, William Byrd, ClémentJanequin, Giovanni Pierluigi da Palestrina, Thomas Morley, Thomas Weelkes, JacobusGallus, Wolfgang Amadeus Mozart, Franz Schubert, Robert Schumann, Felix Mendelssohn–Bartholdy, Johannes Brahms, Sergej Rachmaninov, Zoltán Kodály ad.), ale i díla současných autorů estonských, finských, norských nebo slovinských (Ola Gjeilo, MiaMakaroff, VaclovasAugustinas, ArvoPärt, DamijanMočnik, Ambrož Čopi ad.). Z české sborové tvorby zazněla kromě povinných skladeb pouze část Sanctusz Lukášova díla Missa brevis, ze slovenské pak dvě méně závažné, často frekventované skladby Eugena Suchoně a Ivana Hrušovského. Nabídka dalších, u nás vesměs neznámých skladeb však mohla být pro naše sbormistry rozhodně inspirující, a nebude bohužel, jak je už u nás vzhledem k malé účasti našich sbormistrů na podobných akcích, příliš využita.

Festival měl jako obvykle i svůj doprovodný program. 1. 11.se v 19.00 uskutečnilo na Staroměstské radnici setkání sbormistrů s představiteli města a 2. 11. v 10.00 otevřel pak festival Zahajovací festivalový koncert v Majakovského sále Národního domu naVinohradech,na němž vystoupil Pěvecký sbor Cancioneta Praga se sbormistrem Lukášem Jindřichem a klavíristkou Lenkou Navrátilovou. V jeho programu zazněla kromě oblíbeného a vždy mohutným potleskem doprovázeného pásma úprav lidových písní zúčastněných národů Letem světem také Smetanův sbor z opery Prodaná nevěsta „Proč bychom se netěšili“ a skladba Jiřího Škorpíka Jeanned´Arc. Vyvrcholením festivalu byla pak v sobotu 3. 11. v14.00 Soutěž o Grand Prix PRAGA CANTAT 2018 a Závěrečný večer s vyhlášením výsledků, předáním cen, tradičně dojemným společným zpěvem povinných skladeb mužských, ženských a smíšených sborů a Společenský večer s hudbou a tancem.

Dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila. Festival měl svou tradičně skvělou, mladistvou atmosféru opravdového porozumění a přátelství. Neopomenutelné díky patří Alexandře Košlerové a Janě Kotrčové, které celý festival dokonale připravily a bezchybně realizovaly, za což sklidily vysoké uznání jak členů všech sborů, tak členů poroty. Hudba spojuje národy, ale sborová hudba, a o tom jsem přesvědčen, ještě silněji. Škoda, že nemůžeme všichni na světě vytvořit jeden obrovský pěvecký sbor. Nebyly by spory, nebyly by války a všichni by se měli rádi. Tak za rok zase na shledanou v Praze.

Jiří Kolář

Jubilejní 30. Mezinárodní sborová soutěž a festival
PRAGA CANTAT 2016

Jubilejní 30. ročník Mezinárodní sborové soutěže a festivalu PRAGA CANTAT 2016, který uspořádala ve dnech 27.–30. 10. 2016 Festivalová agentura BP Promotion Praha (ředitel Ing. Bedřich Plecháč), se nesl ve znamení vzpomínek na svého zakladatele a prezidenta dirigenta Miroslava Košlera, který nás náhle uprostřed závěrečných příprav na realizaci jubilejního ročníku festivalu opustil. Pod jeho zajímavou koncepcí a uměleckým vedením si získal tento festival ve světě významnou reputaci, což potvrzuje i to, že se jej za dobu jeho existence zúčastnilo již 32370 zpěváků z 858 sborů 40 zemí všech světadílů. Ani jeho 30. ročník si na nezájem našich a zahraničních sborů nemohl stěžovat a řadu zájemců museli organizátoři z kapacitních důvodů odmítnout. V Majakovského a Raisově sále Národního domu na Vinohradech se představilo posluchačům a odborné porotě tentokrát 22 pěveckých sborů se 750 zpěváky z 11 zemí Evropy a Asie (Estonska, Finska, Indonésie, Itálie, Maďarska, Malajsie, Německa, Norska, Slovenska, Španělska a České republiky).

Tradiční soutěžní pořádek byl tentokrát obohacen soutěží o Cenu Nadace Bohuslava Martinů za nejlepší provedení jeho díla a o Cenu Miroslava Košlera pro nejlepšího dirigenta do 35 let.  Vzhledem k absenci mládežnických sborů a bohatému zastoupení sborů smíšených, byla kategorie smíšených sborů rozdělena na sbory komorní (do 24 členů) a sbory velké (od 25 členů). Soutěž hodnotila mezinárodní odborná porota ve složení: Jaroslav Brych, Stefan Claas (Německo), Marko Ivanović, Chuhei Iwasaki (Japonsko), Jiří Kolář, Miriam Němcová, Jiří Petrdlík, Felix Resch (Itálie) a Josef Štefan. Uměleckým ředitelem festivalu se po Miroslavu Košlerovi stal jeden z jeho úspěšných žáků Jakub Zicha.Podrobné výsledky celé soutěže najdete na těchto webových stránkách v rubriceNovinky/Výsledkové listiny vybranýchmezinárodních sborových festivalů/2016. Vzhledem k tomu, že soutěž v jednotlivých kategoriích hodnotily tři tříčlenné poroty, žádný z porotců nemohl vyslechnout všechna soutěžní vystoupení.Dovolte mi proto jen několik osobních hodnotících postřehů a poznámek k soutěžím, které jsem mohl sledovat.

České sborové interpretační umění mělo v letošním ročníku celkem pět reprezentantů, kteří soutěžili v kategorii mužských, ženských a smíšených sborů, tři z nich navíc ještě v kategorii duchovní hudba. Vynikající výkon podal soutěžně i koncertně zkušený komorní smíšený sbor Piccolocoro, Praha (Marek Valášek), který se stal vítězem kategorie komorních smíšených sborů a získal navíc Zvláštní cenu za provedení skladby JanaNováka Terpsichore a Cenu Nadace Bohuslava Martinů za nejlepší provedení jeho díla(Snídání Panny Marie, ze Čtyř písní o Marii, H. 235). Domnívám se, že sbor dost výrazně změnil své obsazení, což se projevilo nejvíce na jiné barvě jeho mladé mužské sekce, ovlivněné částečně i nepřirozeně úzkou výslovností vokálů „e“ a „i“. Podobně jako Piccolocoro si účast pouze v jediné kategorii komorních smíšených sborů zvolil komorní smíšený sbor Carmina nova, Praha(Lucie Hřebíková).Jeho výrazným problémem je pouze tříčlenné obsazení hlasových skupin tenorů a basů, což představuje pro vytvoření jejich jednotného zvuku velice náročný problém. Vytváření jednotných hlasových skupin a kompaktnějšího zvuku celého sboru způsobují dosud rovněž značné rezervy v pěvecké technice, které se výrazně podílejí i na nedostatcích v oblasti intonace. Sbor postrádá ještě uvážlivější práci s dynamikou, ať již jde o její celkové využití při výstavbě frází a skladeb jako celku nebo o zřetelnější dynamickou hierarchii hlasů nutnou pro transparentnější interpretaci polyfonie. Sbor však zpívá s velkým odhodláním a chutí a jejich umístění v bronzovém pásmu této náročné soutěže lze považovat za úspěch. Třetím českým zástupcem v kategorii komorních smíšených sborů byl Pěvecký sbor Hlahol, z.s., Chomutov (Mirolav Šulc). Sbor, který jsem slyšel při různých příležitostech již vícekrát, podal svůj standardní výkon. Jako většina našich smíšených sborů by potřeboval posílit svou mužskou složku, především tenorovou skupinu. Tempo, které sbormistr zvolil pro povinnou skladbu (tradiční A. Dvořák: Napadly písně) bylo příliš rychlé a neodpovídalo náladě skladby. Ale i náladě nádherné Košťálovy úpravy lidové písně Už je slunko  vzhledem k jejímu milostnému obsahu něco chybělo. Pochvalu však sbor zaslouží za působivé provedení skladby J. Temla Masopust (1. cena ve skladatelské soutěže FSU Jihlava 2012). V kategorii komorních smíšených sborů, podobně jako v kategorii duchovní hudby, kterou jsem osobně nemohl sledovat, vybojoval chomutovský Hlahol zaslouženě stříbrné pásmo.

Jediným účastníkem v kategorii mužských sborůbylo Pěvecké sdružení moravských učitelů, z.s.(Jiří Šimáček,Jiří Najvar). Svým výkonem se stal tento tradiční mužský sbor (pravděpodobně poslední z našich věhlasných mužských učitelských pěveckých sdružení) milým překvapením celé soutěže. V komorním obsazení (24 členů) dokázal oslovit posluchače příjemným, kompaktním, vyrovnaným zvukem s měkkými falzetovými tenory (jiné již asi v neprofesionálních sborech nenajdeme), spolehlivou intonací a prožitým, upřímným výrazem. Vedle svého tradičního koncertního programu (povinné Smetanovo Věno, L. Janáček: Ach, vojna, B. Martinů: Ej, Janík) se odvážil zařadit a přesvědčivě provést i skladbu ostravského skladatele Jana Grossmanna Mirogojna verše J. Wolkera (2. cena v celostátní soutěži MK ČSR pro mladé skladatele, 1978). Zásluhu na zdařilém zlatém výkonu PSMU mají samozřejmě jeho dirigenti. Zvláště výkon mladého sbormistra a skladatele Jiřího Najvara, kterého jsem viděl pouze při provedení hymnu Svatý Václave J. B. Foerstera v soutěži o Grand Prix, považuji za velmi nadějný. Za úspěch sboru lze považovat i umístění ve stříbrném pásmu v kategorii duchovní hudba.

Posledního zástupce jsme měli v kategorii ženských sborů – Pěvecký sbor Mladost, Brno (mladý student JAMU, absolvent varhanního a sbormistrovského oddělení konzervatoře Stanislav Smoček). Sbor jsem bohužel neměl příležitost slyšet, ale věřím, že zisk stříbrného pásma i v kategorii duchovní hudba bude pro mladého sbormistra a jeho sbor významným povzbuzením.
Sousední Slovensko zastupovaly na PRAGA CANTAT 2016 dva smíšené sbory. Zkušenější komorní sbor Omnia, Žilinská univerzita, Žilina (technicky velmi dobrá, muzikální Monika Bažíková) patří podle mého názoru v současné době k slovenské sborové špičce. Prokázal to až na malé výkyvy jednoznačně i ve svých vystoupeních na pražském festivalu a do Žiliny si odváží zlaté pásmo z kategorie velkých smíšených sborů a stříbro z kategorie duchovní hudba. Vynikající dramaturgii jejich soutěžního programu ocenila navíc odborná porota Zvláštní cenou. S dvěma stříbrnými úspěchy bude asi spokojen i svou existencí zcela mladý (zal. 2013) komorní smíšený sbor Con moto(Jiří Slovík).
Ještě než se zaměřím na některé pozoruhodné vrcholy festivalu, dovolím si malou poznámku k povinným skladbám. Od počátku existence festivalu je tvoří poklady našich velkých romantických mistrů, zakladatelů české národní hudby Bedřich Smetany (mužský sbor Věno, ženský sbor Má hvězda) a Antonína Dvořáka (smíšený sbor Napadly písně). Někdy jsem si říkal, že by povinné skladby mohly být interpretačně náročnější. Tentokrát jsem byl po delší době členem poroty smíšených sborů a zjistil jsem, jak rafinovaně Mirek Košler povinné skladby vybral. Dvořákovu skladbu Napadly písně neprovedl v podstatě žádný sbor zcela správně. Zdá se, že romantická hudba začíná být současným interpretům v pojetí vzdálená. Snad je to tím, že v dnešní, téměř již bezkontaktní technické době ztrácíme cit, nevnímáme text, nesledujeme příběh. Nevíme si rady se správnou volbou tempa (a v tomto případě jsem byl při posuzování ještě velmi tolerantní), nedovedeme dynamicky a agogicky pravdivě vystavět romantickou frází, skladbu jako celek a ztratili jsme schopnost správné, přirozené deklamace (ať již jde o náš nebo cizí jazyk). Ale co je u této skladby ještě nečekanější – ani jednomu sboru se nepodařilo ji zazpívat intonačně bezchybně (nedotažené vrcholy frází a vrchní střídavé tóny, chromatický postup aj.). Podobné interpretační problémy mají ovšem i zbývající povinné skladby. Bude tedy velice prospěšné, když jako povinné i pro další léta zůstanou.

Spravedlivě vykrystalizovala ze všech účastníků soutěže šestice sborů pro účast v soutěži o Grand Prix,která se konala v přeplněném Majakovského sále Národního domu na Vinohradech v sobotu 29. 10. 2016 ve 14:00 hodin. Jako obvykle musel každý z nominovaných sborů (vítězů jednotlivých kategorií ve zlatém pásmu) provést 3 skladby podle volného výběru, z nichž jedna mohla zaznít již v některé ze soutěžních kategorií. Jedna skladba pak mohla být s doprovodem 1 – 2 akustických hudebních nástrojů. V soutěži se neboduje, každý z 10 porotců tajně volí jediný sbor, který navrhuje jako vítěze G.P. festivalu. Koncert, na němž vystoupily postupně Ženský sbor Akademiska Damkören Lyran, Helsinki, Finsko (JuttaSeppinen), Pěvecké sdružení moravských učitelů(Jiří Šimáček, Jiří Najvar), UiTM Chamber Choir, komorní ženská část smíšeného sboru University Technology MARA, Malaysia(MasashiKishimoto), Diponegoro University Choir, Indonesia(temperamentní Jefry Franklin Bode), Piccolo coro, Praha (Marek Valášek) a Landesjugendchor Südtirol, Italy (kultivovaná, precizní Nataliya Lukina), byl nádhernou ukázkou současného sborového interpretačního umění i sborové kompozice a zasloužil by si jistě zvukový záznam a jeho televizní prezentaci. Skvělé, interpretačně vyrovnané výkony, při jejichž posouzení hrála jako obvykle nejdůležitější úlohu dramaturgie soutěžního programu, jeho pestrost, kontrastnost, náročnost. Technicky nejdokonalejší, ať již šlo o zcela mimořádnou pěveckou techniku a hlasovou kulturu (barevně skvělé krajní hlasy), vynikající intonaci a rytmickou dokonalost, zcela profesionální dirigentský výkon mladé absolventky Sibeliovy akademie v Helsinkách Jutty Seppinen, laureátky Zvláštní dirigentské ceny Miroslava Košlera), byl téměř padesátičlenný helsinský akademický ženský sbor Damkören Lyran. Doplatil však na volbu sice nesmírně náročného, přece však poněkud jednostranného soutěžního programu ze současné sborové tvorby (arr. Jenny Wilhelms: Hjadningaríma, Erik Bergman: Dreams, op. 85, Beat Furrer: Enigma). Ve zcela vyrovnaném boji celé šestice, v němž se neztratilo ani PSMU (B. Martinů: Ej, Janík, U tej Bílej hory z cyklu Zbojnické písně II a již zmíněný hymnus Svatý Václave J. B. Foerstera), získal velkou převahou hlasů nakonec Grand Prix 2016 sympatický, choreograficky atraktivní, muzikantsky spontánní a interpretačně rovněž vynikající indonéský univerzitní sbor Diponegoro (Budi Susanto Johanes: Gloria Patri, Jsou Elbedrin: Gaur Akelarre, Moses Hogan: spirituál I Can Tell the World).Piccolo coro, naše hlavní želízko v boji o G. P., zvolilo sice pestrý soutěžní program (J. Novák: v kategorii úspěšné Terpsichore, A. Košťál: Už je slunko a M. Hayes: Walkin´ Down at Glory Road, s doprovodem klavíru a kontrabasu), ale náročností ani interpretací tento program přece jen tolik nepřesvědčil. Zvláštní pozornost zaslouží i vynikající výkon italského zemského mládežnického sboru Jižního Tyrolska. V uplynulém ročníku PRAGA CANTAT jsme slyšeli podobný zemský sbor mládeže z rakouských Korutan. A to nejsou jediné sbory této zvláštní kategorie, které dokazují, že tato cesta k rozvíjení smíšených sborů mládeže je správná. Nezkusíme to také?

Časový plán festivalu obsahoval též setkání sbormistrů a zástupců sborů s představiteli města na Staroměstské radnici (27. 10. 2016 ve 20:00 hod.) a slavnostní Zahajovací koncert (28. 10. 2016, 10:00 hod.), na němž pořadatelé představili především zahraničním účastníkům festivalu chloubu českého sborového umění, jednu z našich úspěšných chlapeckých „sborových škol“ – Chlapecký sbor Bonifantes, Pardubice (Jan Míšek, klavír Martin Kudrna).

Festivalový program, o jehož dokonalou přípravu a průběh se postaraly produkční Alexandra Košlerová a Jana Kotrčová a jejich vzorný tým, vyvrcholil 28. 10. 2016 ve 20:00 hod.v Majakovského sále Závěrečným večerem s vyhlášením výsledků a Společenským večerem s hudbou a tancem. Cílem, který zakladatel festivalu Miroslav Košler tomuto mezinárodnímu sborovému setkání stanovil, bylo ukázat krásu společného aktivního prožívání sborové hudby, vyvolání atmosféry nezapomenutelné radosti a upřímného mezinárodního přátelství, které právě v dnešní zvláštní době nabývá nového významu a nových rozměrů. Věřím, Míro, že se na nás z výšin muzikantského nebe usmíváš a že jsi byl s námi všemi spokojen. Víme také, že sis přál, aby festival PRAGA CANTAT nezahynul. Jeho příští, již 31. ročník připravují proto pořadatelé již dnes na 2.– 5. 11. 2017. Těšíme se na vaši účast.

Jiří Kolář